Jakamarus 1932

plná chuť bylin

Nový design a nová chuť! 

Ochutnejte originální legendární bylinný digestiv tak, jak ho vytvořil lékárník Alois Kříž v roce 1932. Tato receptura je bohatší v chuti, protože obsahuje vyšší procento bylinného macerátu.

Také jsme ponechali původní obsah alkoholu 42 % a vybrali jsme láhev o objemu 700 ml, která je vhodnější pro použití v barech. Design etikety jsme pojali v moderním stylu, aby se lépe vyjímal ve společnosti našich dalších lahví. Stejně jako Jakamarus Retro se hodí jako digestiv nebo jako základ pro míchané nápoje.

 

Tosh Jakamarus banner
Jakamarus retro edice

Jakamarus Retro

legenda českého likérnictví

Prvorepublikový bylinný likér JA-KA-MA-RUS, který se vyrábí od roku 1916 podle původní receptury lékárníka Aloise Kříže a který se díky své jemné, hořké a kořeněné chuti proslavil v celé tehdejší Československé republice. V době své největší slávy nechyběl v žádném kredenci nebo spíži.

Prodáváme v originální láhvi dizajnu ze 30 let minulého století. Díky dlouhé době zrání v dubových sudech si budete moci vychutnat charakteristickou hořkou a kořeněnou chuť, která obsahuje více jak 50 % extraktu z bylin a koření z celého světa.

Jakamarus je ideální digestiv po každém jídle, který podporuje zažívání a trávení. Chuť prověřena mnoha generacemi.

 

Historie

příběh legendy jménem Jakamarus

Na počátku našeho příběhu poslali pan a paní Křížovi z Hoštic svého syna Aloise na studia farmacie do Prahy. Po úspěšném magisteriu na „české univerzitě Karlově” se stal nadějný farmaceut Alois Kříž lékárníkem.

V roce 1916 otevřel v Praze na Pankráci lékárnu, kde prodával mimo jiné i bylinný extrakt vlastní výroby k léčení žaludečních obtíží. Z této originální tinktury vznikla receptura bylinného likéru JA-KA-MA-RUS, který se díky své jemné, hořké a kořeněné chutí v brzké době proslavil v celé tehdejší Československé republice. Dne 1. února roku 1932 byla Obchodní a živnostenskou komorou v Praze registrována ochranná známka bylinného likéru Jakamarus, který byl zapsán pod názvem „dietetická bylinná tinktura amara sacharatu“.

Jakamarus s bylinným extraktem
Jakamarus bylinný digestiv
Jakamarus ochranná známka 1935
Lékárník Kříž Alois autor receptury Jakamarus

PhMr. Alois Kříž

Autor původní receptury bylinné tinktury, která je základem pro výrobu likéru.

20.2.1882 narozen v Hošticích v Čechách,
20.7.1903 magisterium na České univerzitě Karlově v Praze. Za studií byl členem a funkcionářem Klubu českých farmaceutů (1901/02-1902/03)
1.9.1907 nastoupil jako asistent do lékárny, která nesla název „U Libuše“, Pankrácká třída 1004/50 a kterou vlastnil PhMr. J. Heral (ta byla jako osobní založena 1901)
11.2.1916 koupil lékárnu PhMr. J. Herala a dostává koncesi na její provozování
1917 stal se členem majitelské Organisace českého lékárnictva pro Čechy, Moravu a Slezsko.
1.2.1932 PhMr. Kříž registruje známku Jakamarus jako “dietetickou bylinnou tinkturu amara sacharatu” a zapisuje tak počátek dějin bylinného likéru, který se vyrábí do dnešní doby podle tohoto receptu
1936 byl zvolen členem představenstva lékárnického nákupního a prodejního družstva (Respharma) v Praze.
1945 zažívá bylinný likér Jakamarus své období slávy a stává se oblíbeným digestivem a doporučeným lékem na trávení a zažívání
1.6.1948 prodává lékárnu PhMr. Jiřímu Rentzovi (v letech 1943 až 1947 se provizorem/zástupcem v lékárně stala Anna Kripplová-Skarlatová).
1.6.1948 nastupuje v prodané lékárně jako adjunkt a zřejmě přinesl této lékárně velký věhlas, protože později se o ní hovoří jako o Křížově lékárně, a to i v době po jejím prodeji PhMr. Rentzovi.

PhMr. Alois Kříž zároveň Podle „Seznamu léčivých specialit vyráběných magistry farmacie, sdruženými v Odboru (Sekci) magistrů farmacie, výrobců léčiv a léčivých přípravků v Československé republice při Svazu československého lékárnictva“ z roku 1933, vyráběl ještě „Jodoloment“, zřejmě mazání s obsahem jodu.

Zdroj: České farmaceutické muzeum Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, Kuks, odborná rešerše

Receptura

Původní od roku 1916

Dodržujeme originální recepturu, která vznikla v Pražské lékárně na Pankráci v roce 1916 jako lék na zažívání a trávení. Byliny a koření se několik týdnů macerují v jemném lihu. Poté je extrakt dochucen cukrem a po dobu 9 měsíců zraje v dubových sudech. Díky dlouhé době zrání vyniká Jakamarus charakteristickou hořkosladkou a kořeněnou chutí. Likér obsahuje více než 50 % tohoto extraktu. Celý proces výroby je výhradně ruční.

100% bylinný extrakt, který je základem likéru se od roku 1932 již v jeho původní podobě neprodává. My jsme ale jeho prodej obnovili a vy ho teď můžete ochutnat. Objednávejte jako součást balení s likérem Jakamarus nebo samostatně.

Jakamarus zápis ochranné známky
Jakamarus reklama 60 léta
Jakamarus původní reklamní leták
Jakamarus balení 200 ml
Jakamarus 100 ml balení

Původ názvu JA-KA-MA-RUS

… zaručeně pravdivý příběh

V roce 2018 jsme začali provozovat palírnu, která sídlí v prostorách ze 16. století. Při přestavbě sklepa jsme nalezli množství sudů, ve kterých naši  předkové vyráběli whisky. To by však nebylo nic zvláštního, kdybychom v jednom z nich pod falešným víkem neobjevili písemnosti patřící rodině Aloise Kříže, lékárníka z Prahy-Pankráce. Přesněji jeho strýci, který v Těšeticích bydlel. Dokumenty obsahovaly zápisy z deníku Aloise Kříže, popisující začátky jeho farmaceutické praxe. Mimo jiné jsme se zde dočetli o příhodě, která změnila život pražského lékárníka a proslavila jeho bylinný likér Jakamarus po celém Rakousko-Uhersku a později i v celém Československu. Kdo byl tím člověkem, který lékárníkovo experimenty proslavil? Není to nikdo jiný, než český vynálezce, léčitel, archeolog a pionýr slepých uliček Jára Cimrman. Vybrali jsme čitelné části příběhu a poskládali je do celku, který se pravděpodobně takto opravdu odehrál.

Na jaře roku 1916 trpěl Cimrman zažívacími potížemi, které se projevily zanedlouho po jeho návratu z Egypta. Tam, jak je všeobecně známo, se významně podílel na studiu složení spojovacího materiálu použitého při výstavbě pyramid. Po několikaletém rozsáhlém průzkumu jeho tým zjistil, že se na pyramidách žádný spojovací materiál nenacházel. Tuto skutečnost se však obávali Cimrmanovi sdělit, neboť jeho zápal pro výzkum byl tak ohromný, že mu prostě nechtěli zkazit radost. Několik dní ještě prováděli výzkumnou činnost, ale protože již nebylo co předstírat, tak mistrovi vše řekli. Cimrman byl tímto faktem natolik zdrcen, že se na několik dní uzavřel a s nikým nemluvil. Poté, co dopil všechny zásoby alkoholu, které našel, rozhodl se pro ukončení výzkumu a návrat do Prahy. 

Velké bolesti a vleklé žaludeční nevolnosti mu však nedovolily cestovat ihned. Nejprve je považoval za následek požití nadměrného množství alkoholu. Později však vyšlo najevo, že pivo o stáří několika tisíciletí, které bylo nalezeno v pyramidách, již nebylo pro konzumaci vhodné. Obsahovalo totiž nebezpečné množství bakterií, které způsobovaly nesnesitelné žaludeční křeče. Rozhodl se tedy navštívit místního léčitele. Ten  jej několik týdnů léčil a postupně mu odhalil tajemství účinků místních bylin, které používali již léčitelé egyptských faraonů. Několik dní používal k léčbě i bylinné odvary, ale potíže přetrvávaly stále dál. Cimrman už však nemohl déle čekat a musel se vrátit do Prahy.

Ihned po příjezdu do Prahy vyhledal přítele lékárníka Aloise Kříže,  s nímž se seznámil na české Univerzitě Karlově v rámci svého působení ve vlastenecky činném koutku. Kříž spolu s dalšími kolegy právě začal vyvíjet bylinnou žaludeční tinkturu jako lék proti zažívacím potížím. Měla obsahovat několik bylin a koření macerovaných v lihu. Jednalo se výhradně o místní rostliny, jejichž účinky však nebyly dosud zcela prozkoumány. Když mu Cimrman popsal své potíže, Kříž byl nadšen. Konečně může na někom vyzkoušet efekt své bylinné tinktury. Avšak žádoucí účinky se nedostavily ani po několika týdnech od zahájení léčby.

Cimrmana napadlo, že by tady mohl využít své znalosti o bylinách z Egypta, které získal od léčitele. Některé účinky popisoval jako „zázračné“. Napsal tedy dopis  léčiteli Chasechemuejovi a popsal mu návrh složení tinktury. Obratem obdržel zprávu, ve které Chasechemuej objasňoval působení jedné egyptské byliny a způsob jejího pěstování. Přílohou dopisu byla totiž také semínka zmíněné byliny. Cimrman měl nadále v paměti fiasko svého egyptského výzkumu a proto nechtěl být dále spojován s touto neúspěšnou misí. Rozhodl se tedy, že v rámci výzkumu tinktury bude vystupovat pod pseudonymem Jaroslav Altman. Tým vědců se takto ihned rozšířil, vývoj žaludeční tinktury pokročil, a tato již brzy spatřila světlo světa. Na podzim roku 1916 byla tinktura Amara Sacharatu k prodeji a její věhlas se šířil Prahou jako čerstvý vítr. Obchod prospíval a lékárník Kříž si již brzy mohl koupit svou vlastní  lékárnu na Pakráci a rozšířit prodeje. 

V neděli 3. ledna 1932 kolem 8 hodiny ráno přišel Cimrman s nápadem namíchat bylinný likér, který bude léčivý a zároveň bude lépe chutnat. Účinky tinktury byly opravdu zázračné, ale její chuť – hořká až drsná, někdy znepříjemňovala až znemožňovala pacientům její užití. Cimrman smíchal tinkturu Amara Sacharatu se stejným množstvím jemného lihu, dochutil cukrem a likér byl na světě. Kolektiv lékárníka Kříže byl tímto receptem nadšen a okamžitě zahájili jeho výrobu. 

Název JA-KA-MA-RUS nebyl zvolen náhodně.  Označuje čtyři členy výzkumného týmu. “JA” jsou iniciály Járy Cimrmana alias Altmana. “KA” značí lékárníka Kříže Aloise. “MA” je Albín Myslbek, nemanželský syn akademického malíře Karla Myslbeka. Ten je též autorem vzhledu ochranné známky. “RUS” nám připomíná technika a inovátora Ralfa Ulricha Singera, nevlastního syna Isaaca Singera – vynálezce šicího stroje. On byl autorem láhve a dohlížel na její výrobu ve sklářské dílně Novosad a syn v Harrachově.

Bylinný likér Jakamarus se od té doby rozšířil po celé republice a stal se nedílnou součástí každé kredence nebo spíže. Dodnes slýcháme vyprávění pamětníků, jak nalévali svým prarodičům Jakamarus po nedělním obědě a jak tajně olizovali černé bakelitové víčko. Zůstala jim ve vzpomínkách chuť hořkosladká, originální a prověřená mnoha generacemi. A když ji teď už jako dospělí ochutnají, vzpomínky se vracejí, protože receptura zůstala i po sto letech zachována beze změny. Včetně tajné egyptské byliny, bez které by se Jakamarus nestal úspěšným, a kterou do receptury vnesl velký český vynálezce, vědec a léčitel  Jára Cimrman.

JA-KA-MA-RUS  v hlavní roli

Vyprávěj (2009)

Retro seriál je pohled do naší nedávné historie od roku 1964 prostřednictvím osudů rodiny Dvořákových. Díky vzpomínkám vypravěče Honzy se před diváky odvíjí sága rodiny v průběhu roků, rozplétá se poutavá mozaika lidských osudů a vztahů tří generací.

Lásky mezi kapkami deště (1979)

Ve filmu režiséra Karla Kachyni ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou.

Za Přemkem Baštýřem (1968)

Povídka Zdeňka Svěráka o originálním a chytrém nápadu jak zvýšit v restauracích tržby. Dokázali byste vysvětlit “bláznovo” podivné sprchování v nepromokavém plášti?

Číst celou povídku…